Nový rok 2020 na rozhledně
Je ráno 1. ledna, je středa, je Nový rok 2020. Jedu sám starým dobrým povozem Citroen AX, malé a spolehlivé lidové vozítko, které se vyšplhá i po mizerné cestě tichým lesem na Studený vrch. Vezu něco málo k jídlu a pití a hlavně vodu. Je krásně a zase ani trochu sněhu. To budou výhledy. Přichází pěší kolega a odemykáme rozhlednu na kopci Studený vrch. Dnešní služba je v sestavě Tonda, Slávek, Pepík a Petr s posilou Tomášem. Tak jsme konečně uvnitř. Jako obvykle jsme první příchozí na Nový rok my, služba. Podáváme si ruce a přejeme si všechno nejlepší v novém roce. Letos si ovšem připíjíme v poklusu. Máme lehké zpoždění a kamna ne a ne hořet. Kávu a čaj vynecháváme a celá služba zaujme své pozice. OTEVÍRÁME.
Po půl desáté dorazili první žízniví i hladoví výletníci. Celý den je v okolí i uvnitř rozhledny mnoho známých i neznámých tváří. Chlapi jako vždy, vedou řeči a osvěžují se. Ženy vedou také řeči, jak jinak a navíc se starají o děti, oheň, potravu, počasí a nakonec ještě o chlapy a to i ty svoje. To jim to všem krásně utíká. Letos je tu nějak rušněji a nejsme ve věži chvilku sami. Postupně dochází ohřívadlo – svařáček už není. Bude zase až za rok. Plápolající oheň obsadili návštěvníci pečící buřtíky a taky něco od masa. No a taky se peče chleba na roštu. To je zdejší mimořádná pochoutka, je totiž krásně čtverečkovaný, přesně podle roštu. Vařím si asi už pátý černý čaj s citronem a chuť dát si jedno orosené se stále nedostavuje, to nám ten rok pěkně začíná. Ostatně, to už tady bylo i loni. Musím přiznat, že se to během roku samo upravilo a chuť se dostavila… Jenom chlapi u ohně si nechali nalít něco malého na zmrzlé nohy, tedy čtenáři rozuměj nalít „na zmrzlé nohy“, to jo, ale vnitřkem. S tím popíjením je to celé tak, že tam uvnitř věže je asi max. 5 stupňů a ta kapka alkoholu se dá vydržet, protože jinak to pěkně zebe. Je opravdu již pozdní odpoledne, dítka už nepobíhají tak svižně, šum hlasů úplně utichá, začíná se stmívat a pryč dolů odcházejí i poslední návštěvníci. Než se setmí, zabalíme to venku. Jako vždy čekáme už jenom na poslední hosty.
Je to náš kamarád Vašík z Dobříše se svojí ženou a dcerkou.
Každoročně, je-li zdráv a vesel přichází na panáčka rumu, to je také tradice, takže mají to do kopce a jsou fakt úplně poslední. Čekáme. Setkání proběhlo podle tradice a tak tedy zavíráme a začínáme s úklidem a balením i uvnitř věže. Ještě vyhodnotíme průběh dne. Tak, bylo to takhle. Odešla od nás pilka zn. Fiskars. Dobrá a šikovná pomocnice. Pochybuji, že by chytla nemoc toulavou a odkráčela sama od věže. Odešla v ruce za rám nebo se i hřála pod svrchníkem odchozího zlotřilce či vtipálka. Žádný úraz? Vlastně letos se nám někde u ohně pořezal návštěvník mužského pohlaví nožíkem, paní si ho naší věžní náplastí zalepila. Nikdo se nepopral. Všechny příchozí jsme rádi viděli a doufáme, že i oni nás. Počasí bylo krásné. Podle odhadu sloužících a přihlížejících se „Novoročního výstupu 2020“ zúčastnilo asi 450 až 650 nadšenců, kteří si přišli protáhnout tělo výstupem na rozhlednu Studený vrch. Děkujeme všem za návštěvu a máte náš obdiv.
Děkujeme Našim Novinám. Děkuji i chlapům ze služby.
Tedy, je po akci. A co máme dál? Ted necháme rozhlednu odpočívat minimálně do 31.3.2020.
Rozhledna bude znovu otevřena od dubna do října. Srdečně vás všechny zveme.
Více informací o pořádaných akcích si vyhledáte na www.rozhlednastudenyvrch.estranky.cz.
Takže, co na závěr povídání? No asi hlavně to, že přejeme všem příznivcům rozhledny a turistiky
VŠECHNO NEJ……v roce 2020.
Za kolektiv věžníků : Tonda z Brd
